" Za Švábenským "
Ve věku 78 let zemřel v Brně 22. května 2002 PhDr. Mojmír Švábenský, trojnásobný mistr světa neslyšících šachistů a přední člen klubu ŠK 64 Brno. Narodil se 18. května 1924 v Hodoníně.
Šachům se naučil poměrně pozdě - v 17 letech od otce. První úspěchy získal v choceňských juniorkách. V roce 1944 se dělil o 3. místo s Ladislavem Alstrem, v roce 1945 byl druhý za V. Láskou. Od roku 1948 se pravidelně účastňoval předběžných etap mistrovství Československa, jako byly čtvrtfinálové a polofinálové turnaje. V polofinálech startoval 1953 (Jihlava), 1955 (Beroun) a 1958 (Ostrov n. Ohří). Svůj oddíl Zbrojovku Brno reprezentoval v celostátní soutěži družstev, v celostátní a národní lize. Světovou proslulost získal v soutěžích ICSC (International Commitee of Silent Chess). Zlaté medaile na mistrovstvích světa neslyšících šachistů vybojoval dr. Švábenský v Zakopaném 1956, Malmö 1965 a Budapešti 1968. Dr. Švábenský však nebyl jen pouhým hráčem, ale zastával v ICSC v letech 1956 až 1964 fukci místopředsedy a pak do r. 1976 post generálního sekretáře. Hlavní štáb ICSC měl patnáct let sídlo v Brně. Dr. Švábenský se zasloužil o rozvoj šachu neslyšících v Československu. Svým příkladem strhl další zájemce a kromě přebornického titulu v r. 1967 vedl čtyřčlenné družstvo ČSSR na 5. a 6. mistrovství světa neslyšících. V Leksandu 1966 náš tým zvítězil a v Turku 1970 obsadil druhé místo. Dr. Švábenský byl vždy vyznavačem kombinačního umění a jeho vzorem byl dlouhá léta ruský mistr světa Alexandr Aljechin. V pozdějším věku začal cenit i kouzlo poziční hry a dospěl k názoru, že největším šachovým talentem všech dob byl Kubánec Capablanca. Šachy hrával dr. Švábenský jako čistý amatér v době své dovolené. V občanském povolání byl především historikem a archivářem. Po absolvování filozofické fakulty nastoupil do Státního oblastního archivu (dnes Moravský zemský archiv) v Brně, kde patřil k největším odborníkům. Je autorem mnoha vědeckých prací, nesčetných odborných článků, katalogů. I při svém handicapu přednášel vysokoškolským studentům. Ovládal plynně všechny světové jazyky a samozřejmě i ty dnes již „mrtvé“, jako je latina, řečtina apod. V osobním styku byl nesmírně jemný a přátelský, vždy ochotný pomoci kolegům v práci i v šachu. Z mnoha jeho zajímavých partií jsme vybrali na ukázku aspoň tuto:
Polof. CZE Beroun 1955
1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 d6 6.Sg5 (Keresův systém 6.g4 již není černému tak nepříjemný, jako tato modifikace Rauzerovy myšlenky) 6...Se7 7.Df3 Jc6 (Se snahou využit toho, že se dosud nestalo a6) 8.0–0–0 e5? (Oslabení centrálních polí se černému vymstí. Černý zřejmě nedocenil 11. tah bílého) 9.Jf5 Sxf5 10.Dxf5 Jd4 11.Sb5+! Kf8 12.Dh3 Jxe4 13.Sxe7+ Dxe7 14.Jxe4 Jxb5 15.Vd5 Jd4 (Lépe 15...a6) 16.Da3 f6 17.Vd1 a6 18.c3 Jc6 19.Jxd6 g6 20.Dc5 Kg8 21.Jxb7! (Oběť figury, rozvracející dokonale černé postavení) 21...Dxb7 22.Dc4 Ja5 Bílý ohlásil mat 4. tahem a černý se vzdal.
Polof. CZE Jihlava (7), 1953
1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 e6 6.Jxc6 bxc6 7.e5 Jd5 8.Je4 f5 9.exf6 Jxf6 10.Jd6+ Sxd6 11.Dxd6 Db6 12.Sd3 c5! 13.Sf4! Db4+? 14.c3 Dxb2 15.0–0 Dxc3 16.Se5 Db4 17.Vab1 Da4 18.Sb5 Dxa2 19.Vfd1 Kf7 20.Va1 Db3 21.Vab1 Da2 22.Va1 Db3 23.Sxf6 gxf6 24.Dxc5 Vd8 25.Vab1 Da2 26.Sc4! Da4 27.Sxe6+! Kxe6 28.Ve1+ Kf7 29.Dh5+ Kg8 30.Ve7
(Energický výkon dr. Švábenského. Československý šach 1953, 154/ 1–0
Jan Kalendovský